Škola v přírodě – Jestřabí v Krkonoších, chata Koniklec

Na pár dní jsme opustili domovy a odjeli do klidu a ticha hor. Ticho jsme si tedy v chatě moc neužili, protože pusy nám jedou od budíčku do večerky (a často i po ní). Stoupali jsme na vrchol nejvyšší hory po stopách Yettiho. Rozdělili jsme se do čtyř samostatných výprav a šlapali pomalu a jistě vzhůru.

V pondělí a v úterý pro nás měli program tři správní kluci: Martin, Milan a Kuba. Skvěle jsme si všechno užili, hry venku i aktivity vevnitř. Počasí nám totiž moc nepřálo a dost často pršelo. Náročný byl úkol sestrojit z daného materiálu ochranu vajíčka tak, aby vajíčko bez úhony přežilo pád ze 4 metrů. Následné testování sestrojených konstrukcí bylo napínavé a zároveň dost veselé.

Každý den jsme chvilku společně četli a k učení jsme se dostali hlavně ve čtvrtek. Venku lilo, tak co. Ale to by bylo, abychom si z toho neudělali zábavu. Ulítli jsme na úžasných účesech! Holky z pětky okamžitě využily situace a otevřely kadeřnický salon, česaly paní učitelky a také i ony se nechaly ulítle učesat.

Za plnění denních povinností a úklid v našich pokojích jsme dostávali koruny. Utrácet jsme je chodili do našeho speciálního obchoďáku, tam bylo věcí! Sladkosti, hračky, pomůcky, časopisy, omalovánky, pexesa…

Poslední den dokončila výstup za Yettim výprava Kauflanďáků. Měli prostě štěstí při házení kostkami ????.

Vrcholem celého pobytu byla večerní diskotéka. Předcházelo jí mohutné malování na obličej, kreativitu projevila paní učitelka Terezka. Překvapením večera pro všechny byla stezka odvahy. V deštivém počasí se nekonala venku, ale vevnitř. Dojít potmě podle svítících náramků do opuštěného druhého patra a  podepsat se v tmavém koutě na listinu, chtělo dost odvahy. Zvlášť, když cestou vyskakovala strašidla. Ale jak vyšlo najevo, byli to naši páťáci. Po stezce jsme strach vytancovali na diskotéce a příjemně unaveni jsme odpadli do postelí.

Zítra balíme, bude se nám stýskat. Nebo se víc těšíme domů? 

fotky